Život je smutné jeviště a člověk musí umět hrát, když mu srdce krvácí, musí se umět smát.

Nová povídka:-) Kam já na ně chodim?

18. prosince 2007 v 21:33 | Terkic |  Kluci sou svině!
ÚVOD: No myslím že tu máme výstižný název povídkyJ
Jméno mé nové hlavní postavičky je Kelly. Je jí šestnáct a jako každá holka má problém přijít na to, proč se vlastně kluci chovají tak jak se někdy chovají.
První část: Má maličkost
Tak z úvodu jste už jistě zjistili, že mé jméno je Kelly a že mi je šestnáct. No tak jen bych asi dodala, že jsem tak trochu ulítlá, ale jinak fajn holka. Jako většina šestnáctiletých lidí bydlím s rodiči a někdy přijede na týden i starší sestra. No co bych řekla o rodičích, dá se říct že jsou v pohodě, i když někdy hodně pruděj jako většina normálních rodičů. I když jsem sportovní typ, tak mám někdy pocit, že se začínám tak trochu svým častým koukáním a prohlížením se v zrcadle přibližovat bárbíně, ale zastřelte mě jestli se tak někdy začnu chovat, což si myslím, že zatím nehrozíJ teda alespoň v to doufám. Njn jako většina šestnáctek se i já chci tak trochu líbit, možná to někdy už i přeháním, ale co nadělám, hold už jsem taková. Moji kamarádi? Divili by jste se ale je jich spousta. Na naší škole je málo lidí s kým bych se nebavila, je to celkem zázrak, ale jsem tvor společenský a ne samotářský, komunikace a společnost je pro mě jednou z věcí na prvním místě, samozřejmě až po rodině. A co kluci? Jo tak na to bude ještě času dost, vždyť o čem jiným by byla tahle povídka? Než o mě a mých zážitků se záhadnými bytostmi jako jsou kluci? Kdybych vám to shrnula teď, tak by to přece nebylo tak napínavý jak to dopadne. Popichuji vás hodně, nebo alespoň trochu? Jestli jo tak je to dobře, provokuji ráda, což je další věc o měJ Jen ještě jedna maličkost co vám o sobě prozradím, v této povídce to s kluky nebudu mít jednoduché, sou to hold složité bytosti, které asi opravdu spadli z Marsu, nebo už fakt nevím jestli mají místo mozku piliny, mrtvolky mozkožroutů, nebo snad počítač či televizi, na tak nevyvinutý úrovni, že jim to říká, kdy mají hlad, kdy žízeň, či kdy si jít lehnout. Ale to už jsem se zbytečně zakecala o mých názorech na kluky, tak doufám že už jste za to mé mletí neusnuli, byla by to totiž škoda. Tak už jdu na své zážitkyJ
Druhá část:Setkání s jiným světem
"Mámí!"
"Kelly co tak řveš?"
"Neříkej mi, že jsi mi zase vyprala ty nový kalhoty."
"Ano jsou na sušáku."
"Já se z tebe jednou zblázním."
"Tak si to máš prát sama, ale do toho se ti nechce že? Tak si na sebe vezmi něco jiného a nepyskuj." Řekla mi má drahá maminka a já tam jen tak zůstala stát a přemýšlela co si na sebe vzít.
Blbá máma už zas jdu kvůli ní pozdě! Samozřejmě výběr dalšího vhodného oblečení mi zabral čtvrt hodiny a já nestihla autobus, kterým bych se dostala do školy. Jsem už fakt zadýchaná a běžím školní chodbou jak nametenej blesk. Jsem tak zabraná do vymýšlení vhodné omluvy, že si nevšimnu kluka stojícího u dveří do třídy, jak jinak vrazila jsem do něj.
Začnu ihned chrlit jednu omluvu za druhou, zatímco si mě kluk prohlíží a opakuje dokola že je to v pohodě. Konečně se vzpamatuji a kouknu se na něj. On se na mě usměje, otevře dveře a nechá mě vejít. Rychle jsem zapomněla na omluvu a dá se říct, že učitelku úplně ignoruji. Učitelka nad tím mávla rukou, zapsala mě jako přítomnou a představila nám nového spolužáka Sema.
Buď se mi to zdá, nebo ten Sem na mě celou hodinu kouká. Ne že by mi to nebylo příjemný, ale jsem z něj tak trochu vyvedená z míry.
"Ahoj, ty jsi Kelly že jo?"
"Trefa." Usměji se.
"Máš chvilku čas?"
"Jo proč?"
"Jen jestli se se mnou nechceš projít."
Jak jinak souhlasila jsem. Kolem pátý mě doprovodil domů a políbil mě. Další týdny byly opravdu super. Už jsme spolu dva měsíce, zatím můj nejdelší vztah, jenže vydržím to? Jo řeknu si, proč ne když ho miluji, ale samozřejmě že přišly i opačné pochyby, jestli miluje on mě. Ale určitě jo, už tolikrát mi dal dáreček a tolikrát mi to řekl.
Nejsem ani moc žárlivá. Když jdeme například po městě a on se koukne na jinou, nezačnu hned dělat scény, trochu se naštvu, ale nedám to na sobě znát. Kéž bych si toho všímala víc a nepřecházela to jen tak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama