Život je smutné jeviště a člověk musí umět hrát, když mu srdce krvácí, musí se umět smát.

jop další část už desátá

28. ledna 2008 v 21:42 | Terkic |  Kluci sou svině!
Desátá část: Vítej zpátky podlý Seme
"Ahoj Kelly. Co tady sedíš jako hromádka neštěstí?"
"Ahoj Seme. To co vždycky kluci sou svině."
"Ale copak se stalo?" zeptal se mě a posadil se vedle mě na schody.
"Jen jsem strašně blbá a naivní, když si myslim že je někde někdo s kým bych neměla smůlu, a nikdy se ke mně nezachoval hnusně a podle nebo bych to neposrala já svou blbostí."
"Všichni nemůžou být tak špatný. Navíc jak by si ty za něco mohla? Si chytrá a hezká holka, ty nemůžeš nic zkazit."
"Já toho zkazila, hlavně u jednoho člověka mě to mrzí a asi ještě dlouho mrzet bude."
"Čas to všechno zahojí uvidíš."
"Jo to asi jo, jenže kolik toho času potřebuju? Vždycky se všechno léčí strašně dlouho a to já asi nevydržim."
"Já věřim, že to zvládneš, si silná a odvážná."
"Já sama si už nevěřim tak jako dřív, tak proč mi věříš ty?" řekla jsem a zdvihla k němu oči. Teď se naše oči střetli a jako v transu sem mu dala pusu.
Chvilku na mě vyjeveně zíral a pak mi ji vrátil. Vítej zpátky v mim životě Seme.
"Ale říkám ti, že jestli mě zase zklameš tak už nikdy žádnou šanci nedostaneš." Řekla jsem Semovi když jsem k němu ležela přitulená v posteli.
Sem nic neříkal a jen mlčky mě objímal.
Jak jinak nedrželo to zase tak dlouho. O dva měsíce později, jsem Semovi nesla dvd a řekla mu že se o hodinu zpozdím, ale nakonec jsem to stihla vyřídit za půl hoďky a tak jsem to stihla k Semovi dřív. Měla jsem klíče a tak jsem si otevřela.
"Seme?"
Vešla jsem k němu do pokoje.
"Kelly co tady děláš?"
"Byli jsme dohodnutí že příjdu." Začala jsem mít podezření.
"Seme? S kým to tam mluvíš?" ozvalo se z koupelny.
Ten hlas já z nám to není možný….
"Kelly co tady děláš?"
"Spíš co tady děláš ty?" Já se Semem chodim. Teda teď dochodila.
"Cože? Já já to nevěděla. Jinak bych to neudělala, vážně."
"Já ti věřim, ale tomuhle šmejdovi ne."
"Kelly, já nevim co to do mě vjelo. Vážně promiň. Odpusť mi prosím."
"To sotva. Seš normální? Řekla jsem ti že jestli mě zklameš tak už žádnou šanci nedostaneš. A to se znásobilo když si mě podvedl se Sendy, mojí nejlepší kamarádkou, si vážně parchant!"
"Sbohem." Práskla jsem dveřmi a byla pryč.
Sendy se oblékla, vrazila Semovi facku a také odešla.
Všechno jsme si se Sendy vyříkali a byli stále stejně dobré kamarádky jako předtím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama