Život je smutné jeviště a člověk musí umět hrát, když mu srdce krvácí, musí se umět smát.

4.část

3. února 2009 v 17:40 | Terkic |  ztracena v kómatu

4.Část: Krásné dny bohužel někdy končí



Od Shelbyina rozchodu s Leonardem uplynuly už tři týdny a ona svou každou volnou chvilku strávila s Kevinem. Byl přesně takový jako v jejím bdělém světě. Předtím když viděla, co se stalo se třemi nejoblíbenějšími holkami na škole a jakou proměnou tady prošla ona, bála se, aby i Kevin nebyl svým opačným já. Trochu ji i přesto všechno uklidnilo, když zjistila, že Leonard je vlastně stejný pitomec jako ve skutečnosti.


"Počkej vždyť to spadne!" Zvolala Shelby se smíchem. Kevin jí zrovna krmil kouskem dortu, který vypadal, že brzy spadne ze Lžičky.
"Neboj se, na tohle jsem odborník, nikdy mi nic nespadlo." Řekl trochu vychloubačně a zasmál se."
"Jo to určitě a pak to spadne jako tenkrát v té kavárně."
"Jak víš o kavárně? Byl jsem tam s Tami a nepamatuju se, že bych tě tam kdy viděl." Řekl zmateně a odtáhl ruku se lžičkou zpět k talířku.
Shelby došlo, že v téhle realitě s ním v té kavárně nebyla a snažila se co nejrychleji přijít na nějakou výmluvu.
"To jsem řekla jen tak ze srandy, abych tě nachytala, jestli ti to už někdy spadlo nebo ne." Uvědomila si, že to byla chabá výmluva, ale tak co, člověk v tísňové situaci řekne cokoliv. Kevin chvilku vypadal, že přemýšlí nad tím, co řekla, ale pak se najednou usmál a řekl:
"Dostala jsi mě, jsem vinen." Usmál se a natáhl ruku se lžičkou zpět k ní.


"Já ti říkala, že to spadne." Řekla trochu uraženě, ale pobaveně zároveň.
"Tak já ti to vyperu, jestli budeš chtít." Řekl usměvavě."Ale to si to tričko budeš muset nejdříve sundat." Neodpustil si rejpnutí.
Shelby zčervenala, a pak řekla:"Ha ha moc vtipné." Čekala, jak zareaguje a když viděla jeho zklamání, dodala:"Tak šup domů, než to zaschne a nepůjde to vyprat." A se smíchem se rozeběhla vpřed.
Kevin, ještě pořád trochu zaskočený, se za ní nakonec rozeběhl.
"Počkej, vždyť nevíš, kde bydlím!"
Shelby si v tu chvíli uvědomila, že málem udělala další chybu, ale běžela dál a čekala, až jí Kevin chytí, to pro něj totiž nikdy nebyl žádný problém. A opravdu, asi po dalších dvou minutách jí chytil, objal a řekl, že už jí nikdy nepustí.
"V tom případě, mi ale nebudeš moct vyprat to tričko." Řekla provokativně.
Kevin se na ní zazubil"To je pravda." Chytl jí za ruku a běželi až k jeho domu. Když byli u něj v pokoji, sedli si na postel a začali se líbat a mazlit. Shelby se po chvilce postavila před něj a sundala si to špinavé tričko. Kevin se usmál a pak si jí přitáhl zpátky k sobě. Začala mu pomalu sundávat košili.
"Haló Kevine si doma?" Ozval se hlas Kevinovi mámy.
"Máma!" Vykřikl a oblékl si zpátky košili.
"Ale co já?" Zeptala se a uvažovala, jestli si má vzít své špinavé tričko.
Kevin se vrhl ke skříni a vytáhl jedno ze svých triček a hodil jí ho. Když si ho oblékla, vzal její tričko a šel se pozdravit s matkou.
"Ahoj Kevine, co to máš v ruce?"
"Ahoj mami, to je jen Shelbyino, tričko, spadl mi na ní kousek dortu a já jí slíbil, že jí ho vyperu."
Matka se usmála."Ona je tady?"
"Ano, je v mém pokoji." Řekl trochu nesměle. Shelby to slyšela a přišlo jí to roztomilé, stejně jako když to zažila ve své skutečné realitě.
"Dobrý den." Ozvalo se za Kevinovou mámou."
"Dobrý den."Řekla usměvavě."Kevine, neřekl jsi mi, že je tak moc hezká."
Shelby malinko zčervenala a řekla "Děkuju."
Kevin byl trochu v rozpacích"Ale říkal mami."


Strávila celé odpoledne a část večera s Kevinem a jeho mámou. Její tričko, ještě nebylo suché a tak si prozatím ponechala to Kevinovo.
"Můžu si ho nechat?"
Kevin dělal, že nechápe"A proč?"
"Proč asi. Na památku."
"To už jsi si mě užila a máš mě dost?" Rejpnul si a hrál si na smutného.
Shelby věděla, jak by to dopadlo, kdyby zareagovala hodně naštvaně jako tenkrát, protože se jí to dotklo, a tak zkusila jinou variantu, teda spíše o trochu rozumnější.
"Ty si o mě teda myslíš pěkné věci." Řekla malinko uraženě."
"Promiň. Já se tě nechtěl dotknout." Řekl upřímně, zvedl jí bradu a podíval se jí do očí.
"To je lepší, než ta hádka tenkrát." Řekla Shelby zasněně.
"Jaká hádka?"Řekl opět nechápavě, ale tentokrát to nehrál. Shelby neodpovídala, trochu ještě zpitomělá jeho očima a trochu jak přemýšlela, neměla co říct.
"Jaká hádka Shelby? Vysvětli mi to. Víš, že se chováš divně? Nejdřív znáš moje jméno, pak ta věc s tou kavárnou a dortem, potom to vypadalo, že přesně víš, kde bydlím a potom se bavíš s mojí mámou, jakoby, jste byli dlouholeté kamarádky a teď mluvíš o nějaké hádce."Tuhle větu vyslovil na jeden nádech, nadechl se tedy a pokračoval."Jsi snad nějakej psychouš, kterej mě sleduje, nebo co?"Řekl vystrašeně a nevěřícně zároveň.
"Ne to ne." Vydechla Shelby přiškrceně.
"Tak mi to tedy vysvětli, protože já to vážně nechápu!"
Shelby to už dál nevydržela a začala ze sebe chrlit všechno, co se jí stalo.

"U nás doma vypukl požár, já jediná jsem nestihla utéct z domu, a tak jsem se zavřela do koupelny, potom si jen pamatuji, že jsem omdlela a praštila se zřejmě do hlavy. Když jsem se probrala, vytáhli mě hasiči ven. Venku mě čekal šok, že chodím s Leonardem, když jsem už půl roku chodila s tebou. Když jsem přišla do školy, bylo taky všechno jiný. Jednou večer když jsem spala, mi všechno došlo. Slyšela jsem doktory, jak mluví k mé matce a byl jsi tam i ty. Došlo mi, že jsem v kómatu, a že tohle je realita podobná té mé, ale v mnoha ohledech jiná, a že se prostě odehrává jen v mé hlavě. Jediné co se nezměnilo, je to, že tě miluju. Prosím věř mi. Říkám pravdu a chci se jen dostat domů."


Kevin byl v šoku. Díval se zmateně do země a držel se za hlavu a furt si pro sebe něco mumlal. Vypadal malinko jako blázen.
"Kevine prosím, řekni něco."
"A co na takovýhle blázniviny mám říct? To co mi tady říkáš, je ta největší a nejtrapnější výmluva, co jsem kdy slyšel. To už by mi snad bylo milejší, kdybys mě sledovala, alespoň by jsi byla míň trhlá. No míň, stejně, protože, to je taky bláznovství. Měli by ti dát svěrací kazajku!"
Shelby na něj zůstala jen ubrečeně zírat.
"Myslela jsem, že alespoň ty mi budeš věřit, nebo že ke mně budeš víc tolerantní, když si mi říkal, že mě miluješ." Hlas se jí při těch posledních slovech zlomil a utekla s brekotem pryč.

Kevin tam jen stál s pusou dokořán a přemýšlel, jestli to co jí řekl, nebylo opravdu moc přehnané a jestli, to co tvrdí, ačkoliv je to hodně divný, není pravda.


Shelby se zastavila až před domem."Krásné dny bohužel někdy končí." Pomyslela si a zadívala se na nebe, teď už poseté hvězdami, a měsíc, který ozařoval vše kolem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama